prof. Ignác Zdráhal

          Rád bych na tomto místě připomenul skromného a poctivého kolegu Ignáce Zdráhala, grafika na SEŠ Šumperk. Říkali jsme mu Hynku. Dnes už by mu bylo skoro 100 let.

         Narodil se v roce 1921 v Dubčanech u Litovle. V době volna tam i po létech zajížděl na Pionýru pečovat o zahradu. Z litovelské měšťanky šel studovat obchodní školu a následně obchodní akademii v Olomouci. Ještě před maturitou v roce 1941 složil na státním těsnopisném ústavu v Praze zkoušku z kancelářského těsnopisu. Po ukončení studia pracoval pět let jako účetní v několika průmyslových podnicích v Lanškrouně, Krasíkově a Uničově. Po vojenské službě nastoupil na šumperskou školu v červnu 1947. Na podzim roku 1946 složil učitelské zkoušky pro předměty těsnopis a psaní strojem. Škole zůstal věrný až do důchodu.

          Hynek Zdráhal byl i u počátků nasazení výpočetní techniky na sešce. Rád mi předal žezlo, zaučil mne na účtovacích a fakturovacích strojích, škola měla i vyřazené stroje na děrné štítky. Se mnou, nikoliv mojí zásluhou, se na škole v roce 1971 objevil první číslicový počítač.

       Hynek byl znalcem kraje, jeho historie, rád s námi jel i na výlet do Kladska, kde se skvěle orientoval. Pamatuji si, že rozuměl numismatice a jezdil na odborná setkání. Ve škole měl na starosti i rozmnožovnu. Mám pocit, že na dvouletém studiu občas vyučoval i účetnictví.

         Ve sborovně jsme seděli vedle sebe. Neměl rád hlasité projevy a předvádění se všeho druhu. Měl své lidské problémy a bojoval s únavou. Byl to spolehlivý člověk. Na počátku normalizace ještě jako předseda odborů významně přispěl k eliminaci pokusů likvidovat učitele, kteří se angažovali v době pražského jara. Myslím, že i nový ředitel Ing. Jiří Tvrdoň dokázal Hynka podpořit a pomoci mu. Jeho radostí bylo úspěšné profesní uplatnění syna v energetice.

        Naposledy jsme se setkali na sjezdu absolventů SEŠ Šumperk v roce 1975. Seděli jsme znovu vedle sebe v sále kulturmího domu. Jako bych byl ještě na škole. Uvědomuji si, že to byl podvědomý projev mojí důvěry ke kolegovi Hynkovi.

O jednom víkendu s našimi  třídami kdesi v Kladsku. Hynek, já, Mirek Kalivoda.